Články
Magnesium zlepšuje paměť
Magnezium zlepšuje učení a paměť.
Enhancement of Learning and Memory by Elevating Brain Magnesium.
Inna Slutsky, Nashat Abumaria
Neuron, Jan. 28, 2010
Dieta má zřejmě významný vliv i na kognitivní funkce. Poznání dietních faktorů s potenciálně pozitivním vlivem na synaptická spojení může pomoci zlepšit učení a paměť a také zpomalit ztrátu funkce neuronů ve stáří. Magnezium je esenciálním prvkem pro funkci mnoha tkání, včetně mozku. Přitom v důsledku průmyslového zpracování potravin je v dietě v industriálně rozvinutých zemích magnézia v dietě nedostatek.
Autoři citované práce, která našla značný ohlas ve světovém tisku, v dřívějších studiích ověřili, že magnézium zlepšuje synaptickou plasticitu v tkáňových kulturách mozkových buněk. Dalším logickým krokem tedy bylo zkoumání, zda zvýšená hladina magnezia v mozku dokáže zlepšit kognitivní funkce v animálním experimentu. Vzhledem k tomu, že je obtížné zvýšit hladinu magnézia v mozku tradiční orální supplementací, autoři vyvinuli novou sloučeninu s obsahem magnezia - magnezium – L threonat (MgT), Jedná se o preparát s chemickým vzorcem Mg(C4H7O5)2. Tato substance může významně zvýšit obsah mozkového magnézia při perorálním podávání. Prostupuje totiž snadno hematoencefalickou bariérou a inhibuje influx Ca do mozkových buněk. Tato substance byla podávána krysám různého věku a autoři sledovali změny jejich chování i histologické buněčné obrazy v částech mozku spojovaných s paměťovými funkcemi.
Ve studii byly dvě skupiny krys s normálním dietním příjmem magnézia v potravě. První dostávala MgT, zatímco skupina kontrolní jen normální dietu. Behaviorální testy ukázaly, že schopnost učení a krátkodobá i dlouhodobá paměť byly významně zlepšeny v medikované skupině, Histologické preparáty ukázaly zmnožení synaptických neuronálních spojení ve hippocampu, které korelovaly se zlepšením paměti. Příznivý účinek byl pozorovatelný u mladých i starších zvířat.
Klinický význam: Magnezium L – threonat nyní vstoupí do humánních studií. Autoři, ve světle poznatků, že v civilizovaných zemích je relativní nedostatek magnezia v potravě, doporučují prozatím alespoň supplementaci s přírodních zdrojů, zejména z listové zeleniny, brokolice, mandlí a ovoce.
Víte, že v české dietě chybí magnesium?
Jak vypadá průměrná česká dieta a co v ní chybí?
Dietary habits in three Central and Eastern European countries: the HAPIEE study.
BMC Public Health. 2009 Dec 1;9(1):439.
Stále ještě vysoká kardiovaskulární mortalita ve východní Evropě je všeobecně přisuzována špatné dietě, ale konkrétní data týkající se jednotlivých nutričních parametrů z tohoto regionu chybí. V této práci jsou prezentovány údaje, získané na velkých souborech osob pomocí podrobných nutričních dotazníků. Studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial factors In Eastern Europe) porovnává situaci v Rusku, České republiky a Polsku.
Byly porovnány údaje získané od mužů a žen ve věku 45 - 69 let z Novosibirsku, Krakova a šesti českých měst v období 2002 - 2005. Údaje o nutrietech byly získány od 26 870 osob pomocí dotazníku zaměřeného na frekvenci konzumace určitých jídel, týkající se nejméně 136 položek.
Celková konzumace energie u mužů kolísala od 8,7 MJ v českém vzorku až po 11,7 MJ v Rusku, zatímco u žen mezi 8,2 MJ v ČR a 9,8 MJ v Rusku. Byl vytvořen jakýsi indikátor zdravé výživy (dále IZV) s použitím WHO doporučení pro prevenci chronických onemocnění, který měl rozpětí mezi 0 - nejhorší, až 7 bodů – nejlepší hodnota. Průměrná hodnota IZV byla nejnižší - 1,0 v Polsku (standardní odchylka SD 0,7) a nejvyšší 1,7 (SD 0,8) u českých žen. Velmi málo osob splnilo WHO kriteria pro příjem komplexních karbohydráz, luštěnin a ořechů. Příjem nasyceným mastných kyselin, cukru a proteinů byl příliš vysoký. Jen 16% polských subjektů konzumovalo WHO doporučené množství nenasyceným mastných kyselin. Spotřeba ovoce a zeleniny byla nižší než doporučení zvláště v Rusku. Méně než 65% osob přijímalo přiměřené množství kalcia, magnezia a kalia.
Klinický význam: Ačkoliv máme dojem, že se možnosti přejít na zdravější složení stravy v naší republice v posledních letech dramaticky zlepšily, objektivní data hovoří o tom, že většinová populace toho nevyužila. Celkový energetický příjem je zbytečně vysoký, zejména vlivem konzumace komplexních karbohydráz a nasycených mastných kyselin, naopak v jídelníčku stále chybějí nenasycené mastné kyseliny, zelenina, ovoce a kalcium, magnezium i kalium. Není dostatečnou útěchou, že jsme na tom o něco lépe než v Polsku a Rusku a tedy pro propagaci zdravé výživy je stále hodně prostoru.
Supplementace magnéziem zlepšuje kontrolu astmatu i kvalitu života nemocných
Effect of oral magnesium supplementation on measures of airway resistance and subjective assessment of asthma control and quality of life in men and women with mild to moderate asthma: a randomized placebo controlled trial.
Kazaks AG, Uriu-Adams JY et al.
J Asthma. 2010 Feb;47(1):83-92.
Význam příjmu hořčíku pitím minerální vody Magnesia
Je u nás příjem hořčíku nadbytečný nebo nedostatečný ?
Magnézium je jeden z nejrozšířenějších a nejdůležitějších prvků na zeměkouli. Objevil se jako jeden z prvních prvků v primitivních formách života a jako takový hraje nyní klíčovou úlohu ve více než 300 enzymatických reakcích v lidském metabolizmu.
Měkká a demineralizovaná voda versus voda tvrdá
Již na počátku 60.let bylo v USA prokázáno a od té doby desítkami epidemiologických studií provedených v mnoha vyspělých zemích potvrzeno, že konzumace měkčí vody vede ke statisticky významnému růstu nemocnosti i úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, v porovnání s oblastmi zásobovanými vodou tvrdší.
Pitný režim ve stáří
Dlouhodobě nízký příjem minerálních látek může narušit metabolismus. Je nezbytné dodávat tělu minerály pitím minerálních vod a zařazením ovoce a zeleniny do našeho jídelníčku.