Jak vypadá průměrná česká dieta a co v ní chybí?
Dietary habits in three Central and Eastern European countries: the HAPIEE study.
BMC Public Health. 2009 Dec 1;9(1):439.
Stále ještě vysoká kardiovaskulární mortalita ve východní Evropě je všeobecně přisuzována špatné dietě, ale konkrétní data týkající se jednotlivých nutričních parametrů z tohoto regionu chybí. V této práci jsou prezentovány údaje, získané na velkých souborech osob pomocí podrobných nutričních dotazníků. Studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial factors In Eastern Europe) porovnává situaci v Rusku, České republiky a Polsku.
Byly porovnány údaje získané od mužů a žen ve věku 45 - 69 let z Novosibirsku, Krakova a šesti českých měst v období 2002 - 2005. Údaje o nutrietech byly získány od 26 870 osob pomocí dotazníku zaměřeného na frekvenci konzumace určitých jídel, týkající se nejméně 136 položek.
Celková konzumace energie u mužů kolísala od 8,7 MJ v českém vzorku až po 11,7 MJ v Rusku, zatímco u žen mezi 8,2 MJ v ČR a 9,8 MJ v Rusku. Byl vytvořen jakýsi indikátor zdravé výživy (dále IZV) s použitím WHO doporučení pro prevenci chronických onemocnění, který měl rozpětí mezi 0 - nejhorší, až 7 bodů – nejlepší hodnota. Průměrná hodnota IZV byla nejnižší - 1,0 v Polsku (standardní odchylka SD 0,7) a nejvyšší 1,7 (SD 0,8) u českých žen. Velmi málo osob splnilo WHO kriteria pro příjem komplexních karbohydráz, luštěnin a ořechů. Příjem nasyceným mastných kyselin, cukru a proteinů byl příliš vysoký. Jen 16% polských subjektů konzumovalo WHO doporučené množství nenasyceným mastných kyselin. Spotřeba ovoce a zeleniny byla nižší než doporučení zvláště v Rusku. Méně než 65% osob přijímalo přiměřené množství kalcia, magnezia a kalia.
Klinický význam: Ačkoliv máme dojem, že se možnosti přejít na zdravější složení stravy v naší republice v posledních letech dramaticky zlepšily, objektivní data hovoří o tom, že většinová populace toho nevyužila. Celkový energetický příjem je zbytečně vysoký, zejména vlivem konzumace komplexních karbohydráz a nasycených mastných kyselin, naopak v jídelníčku stále chybějí nenasycené mastné kyseliny, zelenina, ovoce a kalcium, magnezium i kalium. Není dostatečnou útěchou, že jsme na tom o něco lépe než v Polsku a Rusku a tedy pro propagaci zdravé výživy je stále hodně prostoru.