Význam příjmu hořčíku pitím minerální vody Magnesia

 

            Magnézium je jeden z nejrozšířenějších a nejdůležitějších prvků na zeměkouli. Objevil se jako jeden z prvních prvků v primitivních formách života a jako takový hraje nyní klíčovou úlohu ve více než 300 enzymatických reakcích v lidském metabolizmu. Stejně důležitý je pro rostliny, bez hořčíku by neexistovala fotosyntéza a využití sluneční energie pro množení a růst rostlin. Současný výzkum pokračuje ve studiu důležitosti magnézia pro lidské zdraví a nejnovější výsledky výzkumu ukazují jeho zásadní roli v předcházení kardiovaskulárním chorobám, včetně aterosklerózy, srdečního infarktu, vysokého krevního tlaku a srdečních arytmií a v prevenci vzniku diabetu a jeho komplikací. Z tohoto hlediska znalosti o magnéziu a jeho roli pro lidské zdraví a kvalitu života stále rostou.

 

            Pro člověka je magnézium zcela nepostradatelným prvkem při získávání energie a všechny reakce, které s přeměnami energie v těle souvisí. Funkce svalů, přenos vzruchu a funkce nervové tkáně, tvorba tuku, tvorba bílkovin v těle, reakce důležité pro ochranu před toxickými projevy zevního prostředí (toxické exhalace, vliv toxických látek ve vodě a v okolním prostředí).

            Přes velké rozšíření hořčíku v zevním prostředí je nedostatek hořčíku ve výživě v průmyslově rozvinutých zemí velmi častý a stále se prohlubuje. Rozsáhlé studie zabývající se nedostatkem hořčíku v populaci, provedené ve Spojených státech, prokázaly u převážné většiny obyvatelstva nedostatek hořčíku, bez ohledu na věk.

 

Rozdělení hořčíku v těle

            Celkový obsah hořčíku v těle se pohybuje v rozmezí 23-27 g pro dospělého. Většina magnézia v těle (přibližně 60 %) je uložena v kostech, z toho 30 % je uvolnitelné pro potřeby metabolizmu organizmu. Zbývající zásoba hořčíku (přibližně 40 %) je obsažena ve svalu a měkkých tkáních mimo sval (játra, ledviny, nervová tkáň). Pouze 1 % celkového obsahu tělesného hořčíku je obsažena v tělesných tekutinách, méně než 0,3 % je obsažena v krvi.

 

Vstřebávání hořčíku

            Hlavní místo, kde se hořčík vstřebává u člověka, je tenké střevo. Z tlustého střeva se malá část hořčíku také vstřebá a jeho úloha se projeví pouze u osob, které mají porušenou funkci tenkého střeva. Vstřebání hořčíku stoupá s jeho příjmem. Z podaného hořčíku potravou se u dospělého jedince vstřebá pouze malá část - přibližně 25 %. V tomto ohledu není význačný rozdíl mezi dospělým mužem a ženou, vstřebání hořčíku z potravy se rovněž nemění významně ve stáří.

 

Vylučování hořčíku z organizmu

            Vylučování močí je hlavním způsobem, kterým lidský organizmus ztrácí hořčík. Možnosti vylučování hořčíku močí se pohybují od 10 mg do 5000 mg za den v závislosti na přívodu magnézia potravou a v nápojích (se stoupajícím přívodem magnézia proporcionálně roste jeho vylučování močí). Z toho důvodu je u zdravého jedince předávkování hořčíkem prakticky nemožné a daleko častější je naopak jeho závažný nedostatek. Abnormálně nízký obsah magnézia v moči může být známkou nedostatečného příjmu a nedostatečných zásob hořčíku v těle.

            Ztráty hořčíku stolicí činí 25-50 mg za den u dospělého a do stolice se dostávají ze sekretů trávicích žláz, slinami, žlučí a sekrety střevní sliznice.

            Ztráty kůží mohou být poměrně vysoké v závislosti na zevní teplotě, fyzické zátěži a velikosti povrchu těla. Pro zásoby hořčíku v těle mohou být ztráty pocením význačné, zejména u lidí, kteří více fyzicky pracují, dále pro sportovce, zejména však pro jedince, kteří nejsou zvyklí na fyzickou práci a vykonávají větší fyzický výkon pouze během víkendu při rekreaci na venkově nebo při sportu. U těchto jedinců současně s nedostatkem hořčíku se může vyvinout i nedostatek chloridů, což se po víkendu může projevit zvýšenou únavností, bolestmi hlavy, svalovou slabostí a sníženou výkonností (deficit chloridů, draslíku a hořčíku, sodíku), která se rychle upraví pitím minerálních vod bohatých na tyto prvky, především hořčík a chloridy.

 

Potřeba hořčíku pro zdravé osoby

            Velká část mladé dospívající populace a osob středního věku trpí nedostatkem magnézia, případně jsou ve výrazném riziku tohoto deficitu. Tento deficit je vyšší u osob žijících v industriální společnosti. Nejnovější tabulky doporučených dietních dávek to potvrzují. Studie u dospělé populace ukazuje, že mladé ženy vyžadují nejméně 300 mg magnézia denně a mladí muži 300-400 mg hořčíku denně.

            Doporučená dietní dávka pro osoby středního věku odpovídá 420 mg hořčíku na den pro muže od 18 do 50 let a 320 mg na den pro ženy.

            Vzhledem k tomu, že z ostatní potravy se vstřebává jen část hořčíku je přívod vhodným nápojem s vyšším  obsahem hořčíku velmi výhodnou formou jak doplnit nejen hořčík, ale i ostatní minerály a zajistit současně dostatečný přívod tekutin.

 

Zdroje magnézia

            V potravě je hlavním zdrojem zelenina, ovoce, obilniny a výrobky z obilí (45 % potřeby). Vstřebání z těchto potravin však nemusí být účinné vzhledem k obsahu vlákniny. Dalšími zdroji jsou nápoje, např. minerální vody bohaté na hořčík, které zejména v průmyslově rozvinutých státech činí stále důležitější zdroj nepostradatelného hořčíku. Stále větší obliba rychlého stravování (fast food) vyžaduje nepostradatelně zvýšený přívod hořčíku z  minerálních vod bohatých na hořčík.

 

Projevy nedostatku a nadbytku hořčíku

            Nedostatek hořčíku je způsoben jednak jeho nedostatkem v potravě a dále jeho zvýšenou potřebou, případně zvýšenými ztrátami do moči a do stolice. Mezi příznaky nedostatku magnézia je psychická deprese, závratě, svalová slabost, sklon ke křečím, zejména dolních končetin, zvýšená psychická i fyzická únavnost.

            Nedostatek magnézia je  pravidelně pozorován u řady velmi rozšířených chorob, včetně civilizačních onemocnění. Patří sem vysoký krevní tlak léčený diuretiky, kdy se ztrátou hořčíku je souběžně vždy přítomná i ztráta draslíku a nedostatek draslíku nelze upravit bez současného dostatečného přívodu hořčíku. Pravidelně se vyskytuje nedostatek hořčíku u alkoholiků a u nemocných s jaterní cirhózou.

Projevy nadbytku hořčíku jsou mimořádně vzácné a v běžném životě se proto prakticky nemohou vyskytnout (s výjimkou podání infusních roztoků obsahujících hořčík lékařem injekčně do žíly). Je to proto, že soli hořčíku podané ústy vyvolají zvýšenou činnost střeva

(hořečnaté soli jsou hlavní složkou mírně působících projímadel a dietetik proti zácpě) a hořčík se proto při častější stolici rychle vyloučí z organismu a sníží se jeho vstřebání z trávícího traktu. Další pojistkou, která znemožňuje přetížení organismu hořčíkem je skutečnost, že při zvyšování příjmu hořčíku ústy se ve velkém rozsahu zvyšuje jeho vylučování do moči. Navíc se při zvýšení příjmu hořčíku pitím podporuje tvorba a vylučování žluči a tím také vylučování hořčíku trávicím taktem. Zvýšení příjmu nápojů s vyšším obsahem hořčíku má schopnost udržet správnou funkci trávicího traktu a omezit vznik chorob spojených se zácpou , jako jsou nádory tlustého střeva a střevní divertikulosa.

     Mezi časté deficity minerálů v populaci patří nedostatek magnesia, který je příčinou četných zdravotních poruch, protože magnesium je jedním z biologicky nejvýznamnějších prvků v lidském organismu a v přírodě obecně. V nejnovější době se magnesiu také přikládá značný význam v ochraně diabetika před diabetickými komplikacemi, přičemž diabetes je současně s obezitou nejčastějším metabolickým onemocněním české a obecně evropské populace. Velmi nízký obsah sodíku a vyšší obsah hořčíku, případně draslíku činí minerální vodu Magnesia zvláště vhodnou pro zdravé i nemocné jedince..

     Nověji poznaným a důležitým jevem je úloha draslíku a hořčíku v léčbě diabetu. Nedostatek draslíku a hořčíku vede u diabetiků ke zvýšení výskytu a urychlení vývoje komplikací diabetu i ke vzestupu úmrtnosti na toto onemocnění.

   Přetížení magnéziem potravou a pitím minerálních vod za normálních okolností nemůže vzniknout ani u diabetiků. Pouze v extrémních případech, např. u nemocných s výrazným omezením ledvinných funkcí a nutností léčby umělou ledvinou, dále u jedinců, kteří používají nadměrné dávky léků obsahujících hořčík v přípravcích, které snižují žaludeční kyselost (léčba přípravky s hořčíkem). Nárazově může přetížení hořčíkem vzniknout při použití velkých objemů roztoků obsahujících hořčík k výplachům střeva v průběhu přípravy na vyšetření tlustého střeva. U jedinců s normální funkcí ledvin a při správném použití těchto roztoků však ani v těchto případech není pozorováno přetížení hořčíkem, které by mělo klinické projevy.

            Zkušenosti založené na základě klinických i experimentálních měření ukazují, že současná doporučená dávka hořčíku samostatně i ve vztahu k draslíku, případně vápníku je velmi podhodnocená a vyžaduje podstatnou úpravu ve smyslu zvýšení doporučených dávek. S tím souvisí také současná doporučení, která podporují vzestup paralelně příjmu hořčíku i kalcia a to jak u dospívajících, tak u dospělých mužů a dospělých žen.

    

 

Abychom prokázali, že pití minerální vody Magnesia je zcela bezpečné a že nehrozí ani přetížení organismu hořčíkem ani jinými minerály obsaženými v minerální vodě Magnesia, provedli jsme klinické sledování (observační studii) u skupiny dlouhodobě nemocných.

 

Abychom získali spolehlivá data o rovnováze hořčíku v těle při pití minerální vody Magnesia, provedli jsme střednědobé sledování důsledků pitného režimu založeného na monitorování příjmu této minerální vody u osob ve zdravotnickém zařízení. které se zabývá rehabilitační a ošetřovatelskou činností. 

     27 jedinců bez projevů akutního onemocnění bylo v ústavním zařízení sledováno po dobu   30 dnů s cílem zjistit metabolické důsledky pití minerální vody Magnesia v množství 1 500 ml za den.

      U sledovaných jedinců byla denně sledována tělesná hmotnost, měřen celodenní přívod všech tekutin a potravy. V určených intervalech prováděno monitorování vylučování hořčíku, sodíku, draslíku, chloridů a fosforu a vápníku do moči. Současně s tím byl stanoven příjem hořčíku potravou a nápoji včetně každodenní dávky vypité minerální vody Magnesia. Příjem minerálů v nemocniční dietě kolísal jen nepatrně a mohl být proto považován za konstantní. Z toho důvodu hlavní složku příjmu minerálů navíc representovalo pití minerální vody Magnesia v objemu   1 500 ml za 24 hodin.

     Současně se sledováním pitného režimu byl zjišťován i stav pocitu zdraví, případné fysické obtíže a psychické projevy (únavnost, apatie, podráždění). Subjektivní i objektivní projevy byly hodnoceny formou strukturovaného dotazníku podle následující stupnice :

-1 = zhoršení

 0 = beze změn

 1 = mírné zlepšení

 2 = výrazné zlepšení

 

Část   této observační studie presentují následující výsledky.

 Složení minerální vody Magnesia je uvedeno v tab. č. 1.

 

 

Z uvedených výsledků sledování příjmu a výdeje tekutin a příjmu a výdeje hořčíku a dalších iontů a dále ze změn tělesné hmotnosti a klinického stavu je zřejmé, že ani po středně dlouhé době třiceti dnů se neprojevila nerovnováha v žádném ze sledovaných minerálů včetně magnesia  a že pití minerální vody Magnesia jako pravidelné součásti  pitného režimu je bezpečné. Obr. 1- 2, Tab. č. 2 a 3.

 

Pravidelné pití minerální vody Magnesia nebylo provázeno ani žádnými nežádoucími nebo negativními změnami v pocitu zdraví, únavnosti ani v psychickém ladění a u sledovaných osob   v průběhu pitného režimu s využitím Magnesie převažovalo při vyhodnocení strukturovaného dotazníku naopak  zlepšení fysického i psychického stavu.

 

 

Tab. 1.   Obsah hlavních minerálů v 1 000 ml minerální vody Magnesia

 

 

Tab.2. Statisticky nevýznamný rozdíl mezi vylučováním Mg na začátku a na konci   po 30 dnech pitného režimu.

 

 

Tab. 3. Statisticky nevýznamný rozdíl mezi vylučováním Na na začátku a na konci - po 30 dnech pitného režimu

 

Z klinického sledování ( observační studie) skupiny starších osob ve zdravotnickém zařízení rehabilitačního a ošetřovatelského typu vyplývá, že při používání minerální vody Magnézia nehrozí riziko přetížení magnéziem, nebo ostatními minerály obsaženými ve jmenované minerální vodě.

Nedostatek magnesia v průmyslově rozvinuté společnosti je rozšířeným jevem, který snižuje kvalitu života, zvyšuje výskyt i závažnost komplikací diabetu a ohrožuje na životě nemocné trpící srdečními a cévními chorobami.

U jedince s normální funkcí ledvin k přetížení magnéziem pitím minerálních vod bohatých na magnézium nemůže dojít. Naopak lidé v průmyslově rozvinutých společnostech, kteří konsumují potravu bohatou na tuky a energii a kde jsou častým onemocněním cukrovka trpí chronicky nedostatkem hořčíku se všemi negativními projevy tohoto deficitu.  

Pití minerální vody bohaté na hořčík je jednou z cest, jak se můžeme chránit před projevy nedostatku magnesia, únavovým syndromem a svalovými křečemi, ale je to také účinná cesta prevence před závažnými civilizačními chorobami, především chorobami kardiovaskulárního aparátu , metabolickým syndromem a diabetem a jeho komplikacemi.

 

1.          Nízký obsah Na v minerální vodě Magnesia zaručuje při dostatečném příjmu vody malé zatížení sodíkem, poměr vylučování sodíku do moči zůstává konstantní (Obr. č.2, Tab. č.3) a minerální voda Magnesia je proto vhodná z tohoto hlediska i pro nemocné trpící hypertenzí a kardiovaskulárními chorobami.

2.          Vysoký obsah draslíku působí příznivě u nemocných se sklonem k depleci draslíku a proto je minerální voda Magnesia velmi výhodným zdrojem draslíku pro hypertoniky a nemocné trpící kardiovaskulárními chorobami, především pokud jsou léčeni diuretiky.

3.          Zvýšený obsah Mg v minerální vodě Magnesia je mimořádně vhodný pro nemocné se sklonem k depleci hořčíku, kardiaky, hypertoniky a zejména pro nemocné s diabetem a komplikacemi diabetu.

4.          Stabilní rovnováha mezi příjmem a výdejem Mg (Obr. Č.1, Tab. č. 2 ) i při dlouhodobém podávání minerální vody Magnesia ukazuje, že nedochází k přetížení organismu tímto minerálem. Naopak dobře dokumentované studie prokazují, že v industriální společnosti je populace ohrožena chronicky nedostatkem hořčíku, který je zhoršován navíc vysokým příjmem tuku obsaženým v potravinách prodávaných v zařízeních rychlého stravování typu „fast food". Důsledkem pak je zvýšený vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a komplikací diabetu.

 

patients with type 2 diabetes mellitus. J Assoc Physicians

India 2003;51:37-42.

with type 2 diabetes. J Am Coll Nutr 2004;23:506S-9S.

profiles in type 2 diabetes. Diabetes Res Clin Pract

 

lipid metabolism, diabetes and obesity. Am J Hypertens

 

lipid levels in experimentally induced diabetic rats. Biol

Trace Elem Res 2002;88(3):247-54.

 

Diabetes Care 1992;15:1065-7.

 

recommendations in diabetes. Diabetes Care 2004;27(Suppl. 1):